|
|
Biokompatibilní slitiny titanu a jejich aplikace
Hofírek, Michal ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává formou literární rešerše o titanových slitinách používaných v medicínských aplikacích. První část je věnována titanu jako prvku, jeho základním vlastnostem a chování ve slitinách. V další části je rozveden pojem biokompatibility a s ní spojených požadavků na materiály určené k použití v prostředí lidského těla s důrazem na ortopedické aplikace. Tyto vlastnosti jsou dále prezentovány na slitině Ti-6Al-4V ELI a vybraných slitinách na bázi titanu, které jsou předmětem současného vývoje.
|
|
|
Specifics of nursing care for a paediatric patient after hip surgery
Husárová, Katarína ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Východiská: Bakalárska práca sa zaoberá špecifikami ošetrovateľskej starostlivosti o detského pacienta po operácií bedrového kĺbu. Ciele: Cieľom výskumu bolo zmapovať problematiku ošetrovateľskej starostlivosti o detského pacienta po operácií bedrového kĺbu a zistiť špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti o daného pacienta na ortopedických oddeleniach či klinikách na Slovensku a v Českej republike, následne tieto zistenia zhodnotiť a porovnať. Metodika: V empirickej časti bolo využité kvantitatívne výskumné šetrenie prostredníctvom dotazníku v papierovej podobe. Výskumného prieskumu sa zúčastnilo celkom 37 sestier pracujúcich na ortopedických oddeleniach/klinikách v 2 nemocniciach v rámci Slovenska a v 2 v rámci Českej republiky. Pre bakalársku prácu bol zhotovený anonymný neštandardizovaný dotazník vlastnej konštrukcie. Na štatistickú analýzu, vzhľadom na stanovené hypotézy a povahu dát, sme použili test zhody dvoch podielov, Chí-kvadrátový asociácie s Yatesovou korekciou, Cohranov test rovnosti združených podielov a sériu McNemarových testov s Bonferroniho korekciou pre viacnásobné porovnania. Výsledky: Sestry pracujúce na ortopedickom oddelení s detskými pacientami v SR a ČR pripravujú svojich pacientov na operáciu aj na to čo ich čaká po nej. Taktiež sa sústredia aj na uspokojovanie potrieb...
|
|
|
Management ošetřovatelské péče u klientů ortopedických ambulancí z pohledu sestry
VOPÁLKOVÁ, Milena
Vzhledem k tomu, že do ortopedické ambulance přichází klienti s potížemi pohybového aparátu, kteří bývají často méně mobilní, mají bolesti, nedostatečně se orientují v novém prostředí a situaci, považujeme za adekvátní, zabývat se komplexní ošetřovatelskou péčí o tyto klienty. Úkolem zdravotnického personálu je v tento okamžik poskytnout klientovi a jeho rodině podporu, jistotu a bezpečí, umožnit získat dostatek informací, dovedností a návyků k obnově a udržení zdraví. V této diplomové práci, byly stanoveny celkem tři cíle. Naším prvním cílem, bylo zmapovaní specifik managementu ošetřovatelské péče o klienty ortopedických ambulancí z pohledu sestry. Další dva stanovené cíle, se týkaly ozřejmění způsobu detekce a řešení ošetřovatelských problémů a potřeb klientů ortopedických ambulancí. Pro splnění cílů této práce, byly využity metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V kvalitativním výzkumném šetření se jednalo o polostrukturovaný rozhovor s pěti informanty, kteří pracují ve vybraných ortopedických ambulancích Jihočeského kraje na pozici nelékařského zdravotnického pracovníka. Rozhovory s informanty byly zaznamenány na nahrávací zařízení, poté byla provedena transkripce a analýza dat pomocí kódování. Výsledky byly sumarizovány do přehledných kategorií a podkategorií. Záměrně byla vybrána dvě ortopedická ambulantní pracoviště. Jedno pracoviště byla privátní ortopedická ambulance a druhé pracoviště, byla ortopedická ambulance, která je součástí zdravotnického zařízení. Abychom získali zpětnou vazbu na poskytovanou ošetřovatelskou péči v ortopedických ambulancích, využili jsme kvantitativní výzkumné šetření. Pomocí ankety s respondenty, kteří navštívili výše vybrané ortopedické ambulance. Zajímal nás jejich pohled a spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí a edukací. K vyplnění anketního lístku, bylo osloveno celkem 160 respondentů, z každé ortopedické ambulance přesně polovina. Z výsledků kvalitativního šetření je jasné, že sestry ortopedických ambulancí nejvíce tíží nedostatek času na poskytování komplexní ošetřovatelské péče. Bylo zjištěno, že se sestry věnují nejvíce specifickým odborným výkonům, asistenci lékaři, uspokojování nejaktuálnějších potřeb klientů a zejména administrativě. Nejméně, se však věnují prevenci a edukaci. Bylo zjištěno, že sestry nejčastěji detekují u klientů ortopedických ambulancí deficit sebepéče, pohybu a aktivity, bolest, strach a deficit informací. Z kvantitativního šetření vyplynulo, že v řešení aktuálních potřeb a přístupu sestry neexistují statisticky významné rozdíly mezi vybranými ambulancemi. V případě času na zodpovězení dotazů, edukaci a následnou spokojenost respondentů vybraných ortopedických ambulancí, můžeme říci, že existují statisticky významné rozdíly mezi soukromou ortopedickou ambulancí a ortopedickou ambulancí, která je součástí zdravotnického zařízení. Sumarizací poznatků z výzkumného šetření lze konstatovat, že je nevyhnutelné se v ošetřovatelském managementu u klientů ortopedických ambulancí, více zaměřit na komplexnost poskytované ošetřovatelské péče včetně edukace. Výstupem práce, je návrh koncepce funkce ortopedické edukační sestry, který bude předložen sestrám ortopedických ambulancí a managementu zdravotnických zařízení jako námět na rozšiřování edukačních center pro klienty ortopedie.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta po ortopedických operacích
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Současný stav Současný rozsah ortopedie je nejen chirurgií pohybového ústrojí, ale také se zabývá diagnostikou vrozených vad, úrazy, nemocemi, poruchami metabolismu a jejich následky na pohybovém ústrojí. Po ortopedické operaci u dětského pacienta má velkou úlohu v péči o dítě dětská sestra. Napomáhá dítěti překonat nepříjemnou situaci a snaží se minimalizovat fyzické a psychické komplikace. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou dítěte. Vhodnou ošetřovatelskou péčí se dá zmírnit bolest, utrpení a strach dítěte. Cíle práce V této diplomové práce jsme si stanovili tři cíle. Prvním cílem naší práce bylo zmapovat informovanost dětí před ortopedickými operacemi a během hospitalizace. Cílem druhým bylo zanalyzovat spokojenost rodičů během hospitalizace. Třetím cílem bylo zhodnotit důležitost psychické přípravy dětí na operaci a hospitalizace rodičů při celkovém vnímání hospitalizace dítěte. Metodologie Pro empirickou část bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku, jak v papírové, tak v elektronické podobě. Výzkumný soubor tvořilo celkem 104 respondentů tj. 52 rodičů a 52 dětí. Byli to rodiče a děti z vybraných dvou nemocnic a dále také z široké veřejnosti. Následně byly dotazníky statisticky zpracovány. Byla využita popisná analýza všech otázek a byly testovány čtyři stanovené hypotézy. Výsledky Bylo zjištěno, že většina dětí se cítila dostatečně informována před operací i během hospitalizace. Lze tvrdit, že vyšší informovanost od sestry značí vyšší pocit dostatečné informovanosti u dítěte. Dále z výsledků vyplynulo, že většina rodičů byla dostatečně informována sestrou a také že jejich celková spokojenost závisí na informovanosti dětí od sester. Z výsledků plyne, že edukace ze strany dětských sester v oblasti péče a manipulace s dětmi během hospitalizace je velmi důležitá a vede ke spokojenosti jak dětí, tak rodičů. Z výsledků dále vyplynulo, že je velmi důležitá hospitalizace dítěte s rodičem, kdy se 97 % dětí vyjádřilo, že byly klidnější díky přítomnosti rodiče. Taktéž to můžeme říci o rodičích, kdy přítomnost rodiče je samotnými rodiči vnímána jako velmi důležitý faktor zlepšující vnímání pobytu v nemocnici. Hospitalizace rodiče s dítětem je však závislá na věku dítěte, přičemž dítě ve věku 5 let a méně bylo s rodičem hospitalizováno vždy. Dále bylo zjištěno, že v porovnání s přítomností rodiče má psychická příprava (povídání, formou hry nebo pomocí herního terapeuta) podle rodičů lehce důležitější význam. To se potvrdilo i ze strany dětí, kdy je dle odpovědí zřejmé, že hospitalizaci snášejí lépe, pokud jsou na operaci připraveny. Závěr Z šetření vyplynulo, že většina dětí se cítila dostatečně informována během hospitalizace i před operací. Za velmi důležitou považuji psychickou přípravu dětí na operaci, a to se potvrdilo jak ze strany dětí, tak rodičů, kteří považují psychickou přípravu za jeden z nejdůležitějších faktorů. Hospitalizace rodiče i s dítětem je závislá na věku dítěte. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro dětské sestry pracující na příslušných pooperačních odděleních, mimo jiné i jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Rodičům a dětem může tato diplomová práce přiblížit dané onemocnění či péči o dítě po ortopedické operaci.
|
|
|
Biokompatibilní slitiny titanu a jejich aplikace
Hofírek, Michal ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává formou literární rešerše o titanových slitinách používaných v medicínských aplikacích. První část je věnována titanu jako prvku, jeho základním vlastnostem a chování ve slitinách. V další části je rozveden pojem biokompatibility a s ní spojených požadavků na materiály určené k použití v prostředí lidského těla s důrazem na ortopedické aplikace. Tyto vlastnosti jsou dále prezentovány na slitině Ti-6Al-4V ELI a vybraných slitinách na bázi titanu, které jsou předmětem současného vývoje.
|
|
| |
|
|
Možnosti fyzioterapie u dětí s vývojovými poruchami v oblasti kyčlí
PEŠTUKOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce jsou možnosti fyzioterapie u dětí s vývojovými poruchami v oblasti kyčlí. V teoretické části jsou popsány obecné podklady, které se vztahují k dané problematice. V obsahu teoretické části je zpracován souhrn poznatků, který popisují anatomicko-fyziologický vztah kyčelního kloubu, dále je zde uveden souhrn motorického vývoje dítěte ve vztahu k dolním končetinám, v neposlední řadě je zde uvedena diagnostika a léčba dětí, kterých se dysplazie kyčelních kloubů týká. Vývojová dysplazie kyčelní (VDK) se řadí mezi nejčastější poruchy pohybového systému dětí a přináší s sebou řadu morfologických odchylek, které mohou zahrnovat prostou nestabilitu, subluxovanou nebo luxovanou hlavici kyčelního kloubu a jiné závažné patologie. Volba terapie se pak dle charakteru diagnostikovaných deformit různí a má dopad na individuální růst během vývoje. Na vzniku VDK se podílí řada faktorů, dříve byl jako hlavní činitel považován genetický faktor, nové studie uvádějí vliv mechanických faktorů v prenatálním (např. poloha plodu během porodu) ale i v postnatálním životě (např. násilné natažení dolních končetin hned po porodu, nebo těsné balení novorozence do peřinek s povijanem), v neposlední řadě se jedná o zvýšenou laxicitu kloubního pouzdra. Během vývoje prošla léčba VDK řadou změn. Česká republika je jedním z mála států, ve které se časné detekci a terapii klade velká pozornost. Zkoumání dané problematiky je spojováno s významnými osobnostmi jako Zahradníček, Frejka, Pavlík a mnoha dalších jmen. V našich podmínkách začínají screeningová vyšetření už v porodnici a pokračují v následujících týdnech života. Odchylky jsou odhaleny klinickým vyšetřením, které provádí dětský ortoped, a jsou podloženy snímky různých zobrazovacích metod. Možnosti terapie se liší s charakterem poškození kyčelního kloubu. Lehčí deformity kyčelního kloubu jsou řešeny konzervativním způsobem, který zahrnuje léčbu abdukčními pomůckami, mezi které patři např. Frejkova peřinka, Pavlíkovy třmeny a jiné. Těžší případy je nutné řešit chirurgickým zásahem a hospitalizací. Léčba VDK je v dnešní době poměrně úspěšná, začíná ihned po odhalení patologie. Přesto se v dnešní odborné společnosti mísí mnoho názorů na nároky léčby. Řada ortopedů je spokojená volením léčby konzervativním způsobem ihned po odhalení. Vliv této možnosti terapie má své opodstatnění a nezastupitelný význam, na který poukazuje řada studií. V současnosti je snaha fyzioterapie nabídnout dětem s diagnostikovanou VDK podpůrné rehabilitační metody, které by mohly konzervativní léčbu stanovenou ortopedem obohatit. Dále se také jedná o spolupráci s fyzioterapií po úspěšném doléčení dětí s VDK nejen po chirurgických operacích, ale také po zaléčení dětí konzervativním způsobem. V mnoha případech jsou děti po sejmutí abdukčních pomůcek ponechány vlastnímu vývoji, který se po dlouhodobém znemožnění pohybu může stát ohrožující, co se svalových souher (dříve neaktivovaných) týče. Pro praktickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu formou vypracované kazuistiky jedné pacientky s diagnostikovanou VDK. Práce obsahuje vstupní i závěrečný kineziologický rozbor, pozorování, popsaný průběh terapie, vlastní vyhodnocení, komunikace s matkou a fyzioterapeutem, pod kterým byla rehabilitace vedena. Cílem práce je poukázat na nedílnou úlohu práce fyzioterapie při léčbě dětí s VDK, navrhnout možnosti rehabilitačních technik při léčbě VDK a nastínit jakým způsobem ovlivňuje Vojtova metoda vrozené poruchy kyčlí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.